MODŘÍN

 Je jedna oblast, kam s lanem                                                                        

se zrovna moc nechodí. A tahleta oblast, poskytuje

nejen že písek jak Hard grit v Anglii,

ale hlavně taky , extrémní lezení…………………….

Nebudu předbíhat ,

Podzim je tu............

sobota po noční , jsem ňákej lenivej. Mlha jel by jen kousíček , jen někam blizoučko, volíme Srbsko a než vyjedu z Prahy chčije jak kráva. Volíme experiment, s poetickým názvem Babka.

Mlynářova siesta RP 9+/ 10- foto : Pejta

Průvodce uvádí osm cest v dachu od sedm plus po otevřený projekt deset deset plus. Jsme milovníci siesty tak volíme siestu , Mlynářovu , cvaknu presku,  vezmu madlo , zarvu a půl metrovej pilíř chytů , hned hodím si na koleno. Z kolena na Míšu , ten se chytře schová za lano , tak seknem jen napnutý lano a Míšův loket, to je zas divadlo……..

Míša a Mlynářova siesta RP 9+/ 10- už protejká.......

Krásný kroky , avšak hejbající se topový madlo a popraskanej beton je nám dnes znamením , že bez lepidla do týhle cesty, už znovu nevkročím. Proříznout si úsměv po skoku do madla , netoužím a pomocnou ruku podá nám chcanec , jež chyty s kluzčil a výlez nám protek, že nedáme kusovku ? Dneska nemusíme , dvě výmluvy jsou více než jasné, a hlavně platné………..

Modřín

Stejně je paráda se takhle kousek od Prahy ,v chcanci protáhnout. Neděle láká roviště, když vidím azůro, dohoda padá , Míša s Šafim zvládnou Zlatý koule jistě i beze mne, pardon já zdrhám na písek, dokud to ještě jde.

MODŘÍN

Modřín prvovýstup....... foto: J.Havel

Nová bašta:

To je ráj, pane IX.; L.Šlechta x J.Havel, V.Šatava, J.Fryč, 2.7.2005. Středem údolní stěny přes 5 bh na vrchol.

Bez práce rovnou koláče RP VII.c; J.Fryč x V.Šatava, L.Šlechta, J.Havel, 2.7.2005. Koutkem v údolní stěně a přímo podél trhliny k 1. bh a hranou přes 2.bh na vrchol.

Stolová hora:

Krása jásá RP VIII.b; J.Havel x V.Šatava, P.Jonák, J.Fryč, L.Šlechta, 3.7.2005. Ze soutěsky stěnou ke kruhu a podél hrany přes 4 bh pod převis a zleva n.v.

Zabudnutá autostráda VIII.b RP VIII.c; V.Šatava, M.Horák, 15.10.2006. Vlevo od „Přímé cesty“ stěnou přes 2 borháky k 1.K cesty „Výlet do pouště“ a jí n.v.

Nosiči vody VIII.a RP VIII.b; M.Horák x V.Šatava, O.Rypl, J.Vršovský, 15.10.2006. Komínem vlevo za „Modrým kamenem“ na balvan, překrokem do trhliny a převisem přes kruh a borhák na balkónek. Údolní spárou n.v.

Houbaři a houbičkáři AF IX./IX.b; V.Šatava x F.Čepelka, 27.9.2008. Libovolně na Modrý kámen, z něho plotnou přes borhák pod strop. Ručkováním v římse přes strop (2.bh) a přímo přes 3.a 4.bh na vrchol.

Modrá stěna:

Chvatistika nudaje IX.; V.Šatava x J.Havel, L.Šlechta, 3.7.2005. Plotnou a hranou přes 2 bh na polici a cestou „???“ n.v.

Húlbox:

Piece of shit VII.b; V.Šatava, J.Havel, 24.7.2005. Podél hrany přes borhák na vrchol.

Svatební stěna:

Jo, jo, život je boj VIII.a; V.Šatava x J.Havel, 24.7.2005. Stěnou přímo k borháku a zprava podél hrany na balkón ke 2.bh poté stěnou zleva na vrchol.

Majkl tenkrát ještě tušil, kde končej se cesty...

Bar Krásný mistráty RP VIII.b; J.Havel x V.Šatava, 24.7.2005. V pravé části stěny ke kruhu a přes 2 bh na vrchol.

Tříska a Bar Krásný mistráty RP VIIIb foto: J.Havel

Tříska a Bar Krásný mistráty RP VIIIb foto: J.Havel

Rajská věž:

Zlá televize Edna IX. RP IX.c; V.Šatava, J.Havel, 29.8.2005. Převisem vpravo od cesty „Starci na chmelu“ ke kruhu, mírně zleva a přímo přes 3 bh a zprava převislou hranou na balkón. Stěnou na vrchol.

Eden:

Smažky na vejletě VIII.a; V.Šatava, J.Vršovský, 10.9.2005. Z rokliny vlevo od cesty „Tuplák“ podél trhliny na poličku a převisem ke kruhu. Stěnou přes borhák a podél hrany na vrchol.

Víla Mejvís RP VIII.b; V.Šatava x L.Šlechta, L.Bendák, J.Vršovský, 11.9.2005. Nástup „Pravým koutem“ a vlevo podél hrany přes 3 bh na polici a šikmo vpravo přes 4.bh na hranu a podél ní na vrchol.

Modrý kámen:

Džavanzí Džons VIII.c RP IX.b; V.Šatava, J.Vršovský, 27.8.2006. Převislou západní stěnou přes 2 bh na vrchol.

Modrásek:

Zvláštní lidé VIII. RP VIII.b; V.Šatava, J.Vršovský, 26.8.2006. Dunivým sokolem k 1.bh, hranou do police ke 2. bh a podél hrany přímo na vrchol ke slaňáku.

Bivaková stěna:

Proti srsti žádný dišputát VI.; V.Šatava x J.Vršovský, Havel, Činčerová, Hebelka, Otáhal, Hons, Pindrák, 25.11.2006. Z bivaku stěnkou přes borák ke slaňáku.

???:

IX.b; V.Šatava x J.Havel, I.Bašus, 2008

???:

VII.b; J.Havel, V.Šatava, I Bašus, 2008

Tak především díky těmle těm klukům , je na Modříně pořád co lízt. Tenkrát nám stačilo , jedno odpolko, abychom s Ondrou všechny ty krásný a moderní linky, na OS či FLASH vyčistili.

Majkl a Modřín

Pak jedno jaro , Jirous má dráty v patě , voláme slunce a Majkl tuší , že dneska si žádný závratný číslíčko na Lezce nezapíše, přesto má radost že v osm bé teče a ještě i bojuje, nezvykle………….

Jelení a na ní jeden z nejhezčích extrémů na Modříně........

A pak linie na Jelení skálu přes 6.bh, dle Venci IXb, IXb kde už se padá……………..

Modřín a ptačí budka pro ptáky.

Hlasuju pro víc budek na skalách , ať nám nehnízděj dravci  už nikdy víc v chytech , ať nejsou nikdy ,madla plný hoven…

Ptačí budka na Modříně, ať mají se ptáci, kam se vždy vracet.

Devět bé na který  musím se vrátit, Cundolleza Riceová , údolní stěnou přes šest bh od Šatava , Havel a Bašus. Kroky jenž závaněj extrémním lezením. A hned vpravo na Lasturu, dlouho nic a pak tři bh v hraně,

Lastura na Modříně.

hrana podobných obtíží tak jako Cundolleza, hrana i s chyty okolo ,může být v kuse klidně i desítka. Bez nich se dá  , Venca to prej bez nich i lez, bez nich to bude tvrdší oříšek ,ale trochu už definovanej problém ,podobný cestě, Hadí oči……………

Modřín

Dva krásný projekty, prej o hodně těžší a spousta jasných volných směrů jsou pro nás nadějí , že extrémní lezení na našem písečku , v podstatě ještě , zatím se vyvíjí……………..

Modřín

Venca a Jan jsou prostě nezmaři, a díky (nejen) jim ,mám pořád co zkoušet, pořád co  lízt…………

Nezmaři na Rohová věž v Ostrově, IXb za X od Slanina Slavík

Prostě občas se najdou devět béčka , těžší než desítky , tak jako třeba Kill Bill RP IXb od Jirky Nováka na Aicha, trochu definovanej přímo krok za prstovku, ale zřejmně jediná cesta v Rájci, kde člověk zažije, co je to doslova, čistej bouldering…………..

Párek a Karma RP Xa na Hranol v Ostrově

Na závěr hrana, co taky se dá oblézat z leva, ale Karma za deset, je jenom jedna, přímo po hraně…..

Mlha a Babka

Tenhle článek bych rád věnoval Mlhovi, a hlavně Sádě, že mi ho ještě, do skal furt půjčuje. Že můžem tam lumpačit, a házet po sobě , beztrestně kameny. A hlavně protože naše řady skalních fanoušků jistě brzy rozšíří, další maglajzistka,  předevčírem zrozená Eliška , gratulujem…………………..

Téma: Aktuality, Přelezy písek October 20th, 2010

1. mha, October 21st, 2010 at 1:18 am napsal:

   dekuji tomajdo

2. ondra, October 21st, 2010 at 2:21 am napsal:

   Jeee tak už je to venku paraada. Posilame ze zamori taky velike gratulace Ondra a Editka.

3. bejbs, October 21st, 2010 at 8:15 am napsal:

   Dík za info, Babka vypadá pěkně, škoda těch volnejch šutrů. Ty ostatní linky jsou na tom podobně?

4. Tomajda, October 21st, 2010 at 2:01 pm napsal:

   Strop je pevnej a krásnej . Nic jiného jsme nezkoušeli, ale problém je akorát popraskanej cement u výlezového madla, který tím pádem vaklá a těžko říct zda vydrží . Chce to lepidlo a bude po problému. Vylomenej nástupovej pilířek byla spíš náhoda……….

5. mha, October 21st, 2010 at 3:31 pm napsal:

   chce to jen wolezt a wokopat vse to co je volne . potom se tam neco zalepi a bude to krasny teren na zimu .skoda ,ze se neda na oranzova bricha na srbsku .pak bych nemusel jezdit JAKO BLAZEN NEKAM DO SPANA.

6. Jeník Pleticha, October 21st, 2010 at 5:31 pm napsal:

   Tomíku co to je tam za budku.Dřív jsem tam lezl a dělal cesty s Cikánem a Bělinou největší pakárna bylo osadit kruhy, ale lezení tam je nadherný.

7. Bahno, October 21st, 2010 at 8:44 pm napsal:

   Michale především gratulace veliká a Modřín to je zábava na vysoké úrovni.Třeba Trnová koruna myslim nebo Medvědí roupy atd.

MAROKO - SAHA

 

Tak tuhle zemi jsem se chystal navštívit nejméně třikrát, dokonce jsem měl i vízum v pase, ale nakonec tak nějak vždy zvítězila pohodička v El choru nad kodrcáním se za nějakou soutěskou v Maroku.

Ale to už je deset let minulostí, nakonec to uzrálo a vzít to letecky je věc úplne jiná. Potom co jsme dali hlavy dohromady nakonec jedem zase super partička. Rozhodování nám ještě ulehčil Marokoznalec moucha a po shlédnutí jeho přednášky nám bylo jasné, že jestli nás z Marockých oblastí nějaká motivuje, tak to je jedině soutěska Todry.

Je 8.1.roku 2008 a naše plány se opět pomalu proměňují ve skutečnost . Už po tolikáté odlétáme prožít zase něco nového a možná ,dá se říct lehce dobrodružného. No prostě zase na chvíli naplnit naše mozky očekáváním, srdce arytmií a naše duše poznáním. Avšak poprvé odlétám s pocitem strachu i obav jestli vůbec budu moct lízt. Už šest týdnů se každé ráno budím s oteklým prstem, jenž ohnu až po hodině rozhýbavání. Tak to je daň, kterou platím za to, že jsem zas jednou chtěl zkusit být trochu silnějším a pří třetí návštěvě bouldrovky mě v prstu křuplo natolik, že i ted po šesti týdnech klidu mám starosti.

No konec nářků, nějak bylo ,nějak bude a hlavně vždy může být ještě hůř. Pár hodin v letadle a už to zase všechno začíná. Půlnoční Marakesch, berber v mercedesu, přísný hoteliér a marocký hotel. Arabská strava, hodně slabý kafe ,dealeři kouření a předlouhá cesta autobusem do Tinghiri, městečka to posledního před vstupem do úžasný soutěsky Todra.

A zase stejný scénář. Najít co nejlepší hotýlek, tu nejlepší stěnu no a prostě všechno to nejlepší.

Samozřejmě to pokaždé nevyjde a jak už je v arabským světě zvykem, občas všechno stojí trochu víc než obvykle a většinou je vše horší než vypadá.

Nakonec jsme to seznámení docela ustáli a po pár dnech jsme se vyklidnili jak pravý marokánci, i když místní Ondru odhadovali na turka a mě na španela, jen Párka na marokánce, ale to bylo asi tím hulením.

Po krátkym testu zdejších hotelů jsme uvízli v tom na kopci s názvem Panoramic, kde majitel Moha se hodně snaží (aspoň o tom pořád mluví) aby to bylo opravdu jako doma , ovšem s jeho rodinou a přáteli. Komfortní pokojík a dvě terasy, jedna na východ na snídani , s výhledem na život v ulicích a krásné staré město. A ta na západ, na ty odpolední dejchánky a večerní západy slunce s výhledem na stěny soutěsky Todry.

Po průzkumu okolí a prohlídce stěn upoutali naší pozornost jen dva směry, pilíř v soutěsce a prostřední pilíř u vstupu do soutěsky. Nakonec jsme zjistili že pilíř v soutěsce už je vylezený, i když až od půlky, kdy španelští prvovýstupci z levé hrany do středu pilíře po dvou délkách šikmo traverzovali. Direkt by byl moc pěkný, ale měl by sotva sto metrů i když převislost spodní časti byla zárukou obtížnosti.

A tak jasnou volbou pak pro nás nakonec byl prostřední pilíř u vstupu do soutěsky, neb skála v něm vypadala nejčistší , byl zároven nejvyšší a hlavně nevylezený. Ve stěně Plage mansour vedou tři cesty, avšak pouze spáry a kouty mezi pilíři, s poznámkou v průvodci dirty a A0, což není zrovna nejčistší.

Z toho jsme měli trochu obavi, jestli to není ten důvod proč zůstali nejkrásnější směry pilířem hned u vstupu do soutěsky zatím nevylezeny. Lepší stěna tu není, tak není co ztratit a plán je jasný, lezeme direkt ve spádnici největšího vrcholového převisu .

Rozdělujem se na dvojky, jedna vždy poleze a druhá točí. Dnes začínám já s párkem a samozřejmě jsme hned na něco zapomněli. Bylo to kladivo a Jíra pro něj hned do hotelu běží. Je to pět minut a jen exponovaný traverz nad vodou nás dělí od nástupové plošiny naší cesty. Ještě že jsme sehraný tým a než dotluču první nýt kamenem už je tu Jíra s kladivem a teď už nás snad nic nezastaví.

Jsme mile překvapeni kvalitou skály ,jaké má užasné tření a perfektní háčky nám snadno umožnují osazovat nýty a tak je první délka brzy hotová. Párek dává tři nýty v druhé délce avšak prvně nabitý nový akumulátor nás předčasně posílá po fixech na dno soutěsky, neb vyvrtal jen deset děr a jsme bez elektřiny.

Druhý den s dobitou baterkou zase metry rychle přibívají a Ondra s Jirkou nás posouvaj dlouhou krásnou délkou do poloviny stěny. Kluci jsou ve formě a můj prst stažený tejpkou zatím docela drží, tak snad vydrží .Počasí je stabilní, každý den modro ,na slunci vedro a ve stínu kosa, ale na lezení naprosto ideální. Akumulátor po třetím nabití už je taky nezničitelný , třetí den s párkem osazujem jedenáct nýtů a akumulátor se ukazuje stále téměř plně nabitý. Ta čtvrtá délka šla poměrně rychle a dolů nás posílá až silový bouldr v páté délce nad prvním nýtem, kde dávám tak deset pokusú ,bohužel bez známky zlepšení. Tak tohle je ten nejčistší bouldering, nad nýtem, je tu problém, dvěstě metrů nad zemí .Tady ti zádíčka nikdo nepodrží. Nutká mne to oblézt z prava, i tak je to dost silové ,ale nýt tam nedám. Necháme to klukům na zítra, třeba bouldřík přímo vyřeší. A když ne, i z prava bude tahle délka dosti výživná.

Po dnech ve stěně nám večery u hromad jídla ,s berber whisky a marockym kouřením rychle utíkají a naše fixi jsou vysokorychlostním spojením mezi dobrodružstvím ve stěně a klidným zázemím. Po stereotypní snídani, placky s margarinem, oranžové marmeládě a navoněným medu tak opět vyrážíme pod naší stěnu. Kluci jumarujou po fixech , my obíháme stěnu z druhé strany a slaňuju na hranu pilíře, odtud mám kluky jak na dlani a můžu pohodlně točit.

Ondra dává v bouldru tak dvacet pokusů a s rozedranými prsty to nakonec bere z prava. Přímo je to vážně moc těžký a ještě mu chybí centimetry. Technický koutek, silový převísek a bolestivý bočák, tak kluci charakterizují pátou délku a obtížnost minimálně 7c.

Zítra se pokusíme dolézt přímo přes vrcholový převis na vrchol. Raději vyrážíme trochu dřív než obvykle, neb nás před lezením čeká 250 metrů jumarování. Na slunci je krutý vedro ,ale nemáme čas čekat na stín . Naštěstí je poslední délka plná krásných chytů a kapsiček a tak vylezené metry rychle přibívají a dobré tření zde není podstatný. To se rázem mění u pátého nýtu ,kdy převis prudce nabírá grády ,chyty mizí a malé lišty se ukrývají pod vrstvou mechu a nějaké prapodivné hmoty. Ani se moc nepokouším zkoušet dál lézt přímo, neb jsem si jist že to není v našich silách a mezi lámavou skálou hledám možnost úniku lehce z prava. Nakonec se i oblez z prava ukazuje jako solidní bouldřík, nad převisem osazuji nýt a poslední metry na vrchol si už vychutnává Pára. Máme hotovo. Podařilo se nám najít krásný a první volně přelezený směr v pilířích Plage mansour . První česká cesta v todře je na světě. Rychle slaňujem a kluci už na nás čekají na terásce s kávou a marockým kouřením. Kocháme se pohledem na naší novou cestu u vstupu do soutěsky a máme hroznou radost ,že se nám povedlo vylézt takový krásný směr. Po pěti dnech divadla pro místní , kteří nás měli ze svých hotelů, teras a krámků celou dobu jak na dlani ,jsme se zde stali poměrně známími, a tak hned za námi všichni chodili s návrhy jmen pro naší cestu ,jako třeba Mohamed, Aláh a nebo třeba Hotel Panoramic. Nakonec se rozhodujem pro název SAHA ,berbersky díky. Díky za majlonky do štandu ,které nám dal nezištně místní lezecký guru Hasan, jenž se zde živí prodejem ručně malovaných průvodců na Todru. A taky dík za krásný směr a díky všem ,co nás v naších prvovýstupech podporují. A hlavně díky že jsou na světě místa jako tohle, že máme kam jezdit, co dělat a že nás to furt ještě baví.

Dáváme si první společný rest day a vyrážíme na RP přelez. První délka ,technický koutek ,jistě 7a. Druhá délka 6b, v třetí délce zaskočí nepříjemný bouldřík a ve čtvrté se při RP člověk musí pěkně kroutit. Pátá pouští Ondru až po chvilce nacvičování a poslední dává dokonce OS Flesh. Ondrův verdikt 8a a 8a. Tak teprve ted máme hotovo a jsme štastný, že se nám povedla krásná cesta a zřejmě zase nejtěžší. A já mám největší radost, že to všechno vydržel můj zraněný prst. Až ted mu můžu dopřát zasloužený klid. Ondra s Jírou zbývajících pár dní v todře věnujou sportovkám, já si v rámci klidu pro prst ordinuju lehké vícedélkovky a tak si s Párou dáváme ten nejhezčí směr na na pohled nejvyšší stěnu Paroi du Levant cestou Chark 7a+ 6.délek 180 metrů a překrásný pilíř De couchant cestou Trepiavertikal 7b (spíš 6c) 8.délek ca 300 metrů. Náš čas se nám tu rychle krátí, posledních pár doteků vyhřáté skále, dvoudenní výlet do Marzogy, to jen aby člověk zažil to kouzlo Sahary a tuctový východ a západ slunce,no tak aspoň pro ten pocit jo, byl jsem tady a pak už jen cesta busem na zpět do Marakeche, s výhledem do hlubokých údolích a překrásných vesniček ve strmých stráních pod zasněženými vrcholi pohoří Atlas. V Marakechi jsme si pak do sita užili atmosféru ponurých uliček a cvrkot arabského velkoměsta. A v noci pod hvězdami posetým nebem jsme si pak dokonale vychutnali poslední hodiny na Africkém kontinentu. Ty poslední hodiny z našeho třítýdenního vytržení z reality.

Fakta : Ceny všeho jako u nás, občas trochu dražší a občas zase levnější. Dost záleží na tom, jak dobří jste obchodníci. Pivo už je o dost dražší, v hospůdce v Tinghiri třetinka za 37 Kč, ale zase kuřáci ušetří za kouření. V Maroku vše celkem dobře funguje a je i k dostání, takže než vozit chlast na obchod je lepší to rozdat jako presenty, neb za placatku ferneta nám byli místní ochotni dát max. 50 Kč. Marokánci jsou občas trochu dotěrný, ale když se na to kouknete jejich očima, dá se to i pochopit, neb narodit se a žít v Maroku je pěkně tvrdý. SAHA

Tomajda

PATAGONIE 2006

 

Je 26. ledna, pět hodin odpoledne a můj let do Milána je zrušen. Po připomínce, že asi nestihnu svůj let z Milána do Buenos Aires, dostávám 200,- Kč poukázku, ať se jdu najíst a že to nějak dopadne. Dávám si pivko a po všech těch změnách odlétám až před půlnocí.

Původně jsem měl letět s Márou Holečkem 1. ledna, ale jeho omrzlé prsty byly pádným argumentem, proč svoji účast ruší. Naštěstí měl “Hudy”(Jindřich Hudeček) volno, tak problém s parťákem odpad. Akorát, že si týden před odletem nešťastně zlomil prst, tak jsme odlet o měsíc posunuli.

27. ledna přilétám do rozpáleného a rozpařeného Buenos Aires. Mám do 30. ledna čas, než přiletí Hudy, tak se věnuji poznávání a ochutnávání všeho, co je mi nové. Pozorování černobílých delfínů a popíjení pivka v zátoce Rio Gallegos mi příjemně vyplnilo čas a teď už si to valíme pampou z El Calafate do El Chaltén vstříc novému dobrodružství. Hudyho ještě dva dny před odletem zaskočila angína, ale prášky snad zabraly.

Když vidíme Fitz Roy a nad ním modré nebe, neztrácíme čas a uháníme do kempu Rio Bianco, abychom snad něco nepropásli. Další den vstáváme ve čtyři ráno a s vynáškou lezeckého materiálu vyrážíme přes ledovec pod stěnu. Náš plán je vylézt cestou Royal Flash na vrchol, celkem 43 délek. Snad nám budou stačit dva dny, to poběžíme. Snadno zdoláváme mixy pod nástupem, kde máme v plánu zanechat lezecký cajk, vyzkoušet si pár délek, když je tak pěkně a pak už naostro zkusit prostoupit stěnou. Hned v prvních délkách přicházím o iluze a je nám jasné, že tahle cesta je pro nás moc tvrdý oříšek. Měníme plán a je nám líto, že třeba marníme den, kdy šlo vylézt na vrchol nějakou lehčí cestou.

V pase Superior potkáváme Thomase Hubera, který se svým švýcarským přítelem zrovna slanil z desáté délky Franco-argentinské cesty. Vichřice je už podruhé nepustila na vrchol. Den předtím dosáhli sedmnácté délky cesty Casarotto. Kazí se počasí a odchází ze sedla. Necháváme zde „matroš“ a taky sestupujeme. Večer mluvíme s amíkama, kteří se už třetí rok pokouší vylézt Royal Flash. Prý některé délky jsou vyledněné a nemožné přelézt volně. Reálný odhad pro zopakování cesty jsou minimálně tři dny, lézt 7c délky po bivaku ve ždáráku je skoro nemožné a hákovat RP přelezenou cestu nás ani nenapadne. Přijeli jsme lézt na lehko, bez postele a fixů. Počasí se mění rychle, naše plány taky. Potom co zjišťujeme, že za poslední dva měsíce dosáhly vrcholu jen dvě dvojky (Němci “Kalifornskou” a Slovinci “Československou” cestou) rozhodujeme se pro pokus o vrchol Franco- argentinskou cestou. Výhodou je, že i když je nahoře hnusně, tak dole v El Chaltén je celkem hezky a teplo. Tři dny jsme proseděli po putykách, popíjeli pivko a pojídali argentinský steaky. Hovořili s lezci z celého světa, někteří sem přijížděli slézat hory, ale většina snad jen čekat na počasí a bouldrovat.

Předpověď zní pozitivně, vyrážíme do paso Superior, kde se celý den válíme a utěšujeme, že se počasí vylepšuje a že o půlnoci vyrážíme. Večer začíná pršet, v noci sněží, zůstáváme ležet. V 10 hodin nás budí slunce, koukáme na vršek Fitz Roy a nevíme, zda jsme zase nepromarnili den. Odpoledne už je v pase Superior asi dvacet lezců, zítra má být 12 hodin pěkně. Dává nám to naději, že jsme se snad rozhodli správně. Zásoby jídla docházejí, zítra musíme, jinak jdeme dolů. Nemůžeme dospat, o půlnoci budím Hudyho, že bych posnídal a šel. Ten se slovy, že budeme jak bonzáci první a snad nás neuvidí Bernd Arnold, který si sem vyšel zalézt s dcerou. Ledovec je zmrzlý, je tak –5 C, jde se dobře. V 1 hodinu ráno nasazujeme mačky a cepíny a za svitu čelovek lezeme asi 8 délek v mixech do Brecha los italianos. Trochu hledání a už nás vede zasněžený hřeben až pod stěnu. Mé soudy o Franco-argentinské cestě, že přece nepolezu na Fitz Roy nějaký hřebínek se rázem obracejí proti mně a nad námi se tyčí strmá stěna.Velký mráz mi nedovoluje obout lezečky, tak v pohorkách za tmy lezeme první délky. Skála je zasněžená a pokrytá ledem. Rukavice se mi na vše mrazem lepí, začíná svítat. Zjišťuju, že jsme v prdeli, třetí délka nad námi nevypadá ani trochu za 5, spíš tak za 7b a s deseti friendy, co sebou v rámci úspory váhy máme, jsme bez šance. Slaňujem, je půl deváté, už vidíme kde vede naše cesta. Ztráta dvou hodin, asi to nestíháme. No, zkusíme pár délek, alespoň to budeme znát pro příště. Trhlina vyplněná ledem, obouvám lezečky, friendy vytloukám díry na ruce i na zajištění. Tak tohle je Filtz Roy, zasněžená police a vyledněné spáry.

 Naštěstí se otepluje a špičky lezeček jdou zakopávat do sněhu, jak mačky. Krásné skalní lezení pod vrstvou sněhu a ledu, běžíme k vrcholu. Ne, tak tohle už nechci lézt znovu. Ve dvě hodiny odpoledne jsme na jedenácté délce, čas máme dobrý, ale začíná fučet. Oči zaslepuje sněhová krupice, necítím palce u nohou, musím do pohorek. Mráz odhadujem tak na –10 C. Na obzoru se objevují zlověstné mraky, stihneme to? Nepřijde bouře?

Není nač čekat, na občerstvení kousek ledu, který mi přimrzá k patru a jazyku. Vodu jsme vypili a jídlo snědli na pátém štandu v rámci úspory váhy. Valíme. Hudy přebírá vedení a nasazuje kruté tempo, teď nebo nikdy. „Bež Tomajdo, utíkej!!!!“ touhle větou mně Hudy už od rána povzbuzuje. V 16.30 přelézáme čtrnáctou délku pilíře, je zataženo. Zdoláváme hranu stěny, už vidíme na vršek, je na dosah. Na dosah, který trval ještě další hodinu a půl. Sedm délek v ledu a mixech. Na vrchol dolézáme po skále už současně. Je 8. ledna 2006, 18.00 hodin a my sedíme na hřebenu, který je vyskládán z balvanů jak pyramida. Výhled na všechny strany, klid v duši, tak výš už nemusíme, není kam. Okolní vrcholy Cerro Torre, Poicenot a další se zdají odsud tak malé.

Teď už jen dolu, 30 délek slanění. Není co popisovat, snad jen, že lano se nám seklo jen jednou, pár vteřin po komentáři „jak jde všechno hladce.” Po 6 hodinách slaňování dosahujeme relativního bezpečí ledovce.

Je půl jedné 9. ledna a spokojeni míříme do paso Superior, kde nás čekají teplé spacáky. Po cestě potkáváme Ikera Poe s parťákem, který nám gratuluje k vrcholu a míří k nástupu naší cesty. Bohužel zbytečně, počasí jim už nepřeje a svůj výstup ukončují na čtvrté délce, je vichřice a sněží. Nám to nevadí.

V ledové jeskyni je sucho a od sympatického Rusa dostáváme čaj a snídani. Ve dvě hodiny odpoledne v mrazivém patagonském počasí sestupujeme do údolí. U Laga los tres začíná svítit slunce a dělá se duha. Jdeme odpočívat a v hlavě už máme nový plán, co takhle zkusit ještě na Cerro Torre??

Perioda špatného počasí se protáhla na deset dnů. Čas trávíme boulderingem, tak jako všichni. Jsou tu bratři Huberové, Tommy Caldwell, který už třikrát za sebou zkusil štěstí v Royal Flash, dosáhl však jen dvacáté délky (ze 43). Dále tu je Dean Potter, Peter Croft a skvělý bouldrista Iker Poe. Celkem okolo padesáti lezců určitě. Není nač čekat, náš odjezd se blíží, tak i přes zataženou oblohu a vichr vyrážíme na horu do kempu Bridvell. Tam potkáváme Slováky, kteří přijeli na Cerro Torre, popíjíme čaj a hovoříme o patagónském počasí. Všichni sestupují do údolí, my ne, my to zkusíme. Odpoledne se balíme a vyrážíme přes morénu k ledovci, dojdem pod stěnu, přespíme a zítra uvidíme. Začíná pršet, průtrž mračen, nemá to smysl, vracíme se do kempu Bridvell. Pak se rozhodujem sestoupit a jít se Slováky na pivo. Ráno nás budí slunce, to není možný, to je Patagonie? Všichni jdou zas nahoru, my zůstáváme, jdeme si zabouldrovat, zítra odjíždíme.

PARTIZÁNSKÁ VÁLKA aneb Tvrdy´písek na zimu.

 

Aneb jen pokus o zviditelnění se podařil…………………………..

Celé to vlastně začalo na jaře, když jsme začali zveřejňovat, věci které se dějí nejen v Labáku. A protože nechcem bejt stránky pouze o lezení, občas taky vyfotíme něco, co se nám líbí ,a nebo  nelíbí. A v poslední době se nám nejvíc nelíbí, jakým způsobem se provádí sanace skal v Labáku. A informovat lezeckou veřejnost, o věcech které se nám nelíbí, a které se dějí, si myslíme, že není jenom správné, ale je to i naše povinost.

Reakce pana ředitele STRIX , v květnu 2009 ,po tom co vidím po zimě ve skalách, mě naprosto uklidnila. Cituji z dopisu J. Chárovi :

Ač jsme ti , kdo v uvedené lokalitě zásahy provádí, věřím, že to mnohdy s místní přírodou myslíme lépe

Je to vidět. Jaro 2009

nežli někteří ostatní návštěvníci po kterých občas uklízíme, občas něco dohasíme ( tak kluci, od teď už buřty ve skalách k svačině ne ), občas vyndáme vklíněnec !!!!!! z pískovcové spáry a tak podobně. Ahoj Dušan Dufka . ( Tak jen jestli můžu poprosit, jeden vklíněnec a dva Rock Empire Re-flex velikost 0,75 a 1D, mi nešel vyndat v cestě Italské capriccio  ,tak jen pokud náhodou se Vaše práce  tam přesunou , předem děkuji. )

http://cs.euroclimbing.com/files/2009/05/dopis-jirkovi-charovi.pdf

Tak tento dopis nás samozřejmě uklidnil…………………………

Za všechno může Vápník !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

( promiň, ale musím tě prásknout, mohli jsme spolu vrtat na Planetě a byl by klid, nic bych neviděl, ani Ondru, a třeba to nezačli chtít zkusit řešit )

27.10. Ondra jde s Martinem na King line,

Pravda o Kazatelně 27.10.2009

já chci jít vrtat, kde máme na Planetě ještě asi čtyři krásný směry, na které se moc těším. Ale Vápník dnes nemůže. David má nakonec běhání po úřadech, to se chápe, necháme to na zítřek, na ten státní svátek. Jdu tedy  na Růžovou , letos sem to ještě nezkusil, za klukama a kochám se pohledem na zbíječky na Kazatelně, a na šutry, co mlátěj o skálu a ničí cesty. S klukama máme strach, že tahle firma jednou zničí celý labák a tak voláme……..

Na HOROSVAZ : Ahoj, prosím tě zrovna koukáme na zbíječky na Kazatelně, jak to můžem zastavit ?

Nijak.    Zítra zavolám na ochranáře a uvidíme……………………..

JENÍK ,SPRÁVCE SKAL : Ahoj, prosím tě zrovna koukáme na zbíječky na Kazatelně, jak to můžem zastavit ? No to je blbost, cesty prej ničit nebudou, jen skálu okolo.

Jeníku jsou na Kazatelně a dolů lítaj šutry. Ok, firmu zavolám, a příští týden si schůzku s firmou dám.

Jeníku, za týden může být po KAZATELNĚ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Voláme pár lidem, co se trochu vyznaj, a kterým se dá věřit, máme strach o Labák, co s tím můžem dělat, jedině medializovat……..a tak vznikla aféra.

Aféra, která se možná někoho dotkla.

Ochrana přírody : Vše je v pořádku………………………………..

Jeník se naštěstí s firmou prej dohodl, že prej to klidně taky můžou všechno zasíťovat, což by nám vůbec nevadilo, neb náš názor je ( můj a Ondry aby se to tedy nepletlo ) , lépší sítě, které se dají zase sundat, než rozmlátit skály na kameny. Je to jen náš názor, který jsme dostatečně vyjádřili, necháme teď jednat, lidi kompetentní, a samozřejmě, Děj se vůle boží !

Doufám, že si zase brzo přečtu nějaký dopis, třeba u disciplinárního řízení,  kde si zas bude někdo přát CO NEJPŘÍSNĚJŠÍ POTRESTÁNÍ a nejlépe vyloučení z reprezentace (kde asi já, stejně už dávno nemám co dělat), za to že lezem s Magnesiem.

Jedni z našich nejlepších horolezců a nejpoctivějších lidí co znám, po tomhle udání, reprezentaci raději opustili…………………………….což mi je fakt líto. Takže hlavně klid.

KONEC, k tomuhle tématu už nebudeme se vracet.

Ondra a zápis do vrcholové knížky v Loferu.

ONDRA JE KING …………………

Ondra v Jordánsku.

sedm dní dřiny a Ondra opět ukázal, že umí věci dotahovat do konce, a první přelez King Line si mohl připsat , ohromná gratulace a Ondro val dál, vylezeš všechno !!!!!!!!!!!!!!!!

Ovšem Adam Ondra, no to je úplnej kouzelník, to je bez debat. Peklo na zemi na OS, náš problém nastoupat spoďák ,že prej vůbec nechápal, že prej vpravo nad lištou byl dobrej kristal. ( jasně, úplný madlo ).

V King line smek, tak prej až na druhej a ještě nadolez přidal spojení Pekla a Štěstí, no plodný odpoledne, v jeho stylu……………………………

Majkl už jede zase na vlně,

Majkl a Modřín 8b

Kečup prej nakonec ojebal úplně přímo jako Kuba, a prej takhle 10-. Taky gratulace……..

No Venca volá, že v sobotu jel by lézt, plánujem Havrana, ok. Máme z Pejtou chuť na změnu, na tvrdej písek, kosa je jak kráva, a tak to v pátek vyhrála,

MATOUŠOVA SKÁLA

Nemůžem to najít, a tak volám , odborníka na okolí Liberecka, Šatavu Václava, ten to tam hlavně s Havlisem prej všechno spískal. Nemůžem najít odbočku,

Odbočka

průvodce maj na HOROSVAZU, Okolí u Jitravi Skály u Křižan, ale kilometr severně, je moc širokej pojem.

Halo ! Ahoj, prosím tě,  kde je Matoušova skála ?

Matoušova skála

Václav : Tak ta vůbec neexistuje. T : Dyť mám z netu průvodce ? V: No to byla jen taková prdel, taková mystifikace……..no nebejt Majzlíka, kterej tam už lez , bych to Vaškovi možná i zbaštil.

No nakonec se dozná, a kde je ta odbočka přizná……………………

Matoušova skála

No v průvodci píšou Parní kladivo 10-, Kostelecká promenáda 9, Nancy 9-, sektor co určo stojí za to ,nejen pro vejletníky. V Parním kladivu si připadám děsně silnej, na OS s ojebem s chytem vlevo, no nechtěl jsem spadnout, na PP ( potom přímo ) za lišty krásnej krok, na Lezci píšou 9c , tak ať si každý asi vybere…………..

V sobotu nedočkav v 8: 40 budí nás Venca.

Venca u Havrana

Mrholí a je kosa, tak tedy pro dnešek tvrdej Havran.

Havran

Po tejdením tréninku ve Fontáči cítí se při síle, nedočkav těší se, že mi to nandá………………

Přemotivovaný Venca

Ještě že se Venca bojí ( Vencův strach v přímém přenosu ),

jinak by mě v boulích ve Hře na havrana RP 9b , úplně ztrapnil.

Hra na havrana RP 9b

Hra na havrana RP 9b

Je hodný a poctivý, po domluvě nebere přídrž 5 centimetrů pod madlem vlevo, která je prej stejně taky úplně na hovno, a jde tedy nádherný bouldřík po hraně přímo, no prostě fakt nádhera, ach jo…………………….

No na závěr jdem zkusit nacvičit jedno prej přetěžké 9b

Přelet nad havraním hnízdem 9c

od Mouchy s Cubou ( dle průvodce 9c )

Přelet nad havraním hnízdem 9c

Vencův způsob

Přelet nad havraním hnízdem 9c

Cubův způsob

A závěr ? Havran je krutá pecka, spíš pro teplejší dny, neb severní stěna byla lehce zavlhlá a servíruje se :

Dle průvodce na www.horosvaz.cz : Hard rock 11b ( dle Václava spíš krutý 9b )

Výmyk RP 10b  a Great roof AF 9c , co Venca zatím nezkrok. Takže ?

Oblast kam rozhodně stojí za to zajet víckrát  ………………………………………………………………..

Téma: Aktuality, Přelezy písek November 8th, 2009

1. mha, November 8th, 2009 at 11:34 pm napsal:

   jojo havran je guut

2. Jeník Pleticha, November 9th, 2009 at 7:55 am napsal:

   Tomajdo co to tady napsal o Kazatelně!
   1.Mame každy jiný pohled jak řešit problem sanací na Kazatelně ty medialní boj a ja dohodu Českyma drahama a s firmou,která sanaci provádí aby nás informovala a brala potaz naše připomínky a co nejmě dotklo lezeckych cest.
   2.S Pitrsem a Pavoukem jsme sledovali dřiv než jsi spustil medialní hubuk co tam dělají a sanovali volný kameny.Pak jsem se zkontaktoval s Strixem a dali jsme si sraz na Kazatelně kde byl zastupce investora,stavbyvedoucí a projektant a pak jsem tam byl já Pavouk,Pitrs a Bambus což uznáš teda doufám že Labák znají dobře a maj ho taky radi.
   3.Celkovou zpravu jsem ti poslal protože jsi ji na svazu vyžadal že ji potřebuješ na web tak kde?
   4.Proč pišes že jsem řekl že by pro nás bylo lepší zasitování dobře víš že jsem to neřekl.Jedna variant byla zasitovaní Kazatelny a okolí což pro nás by bylo nepřipustné a to jsem tam taky řekl!!!!Jinak ostatní je ve zpravě co jsem ti poslal.

3. Josef Novotný, November 9th, 2009 at 11:14 am napsal:

   Jj partizánština - přesnej název. Kdyby jsi si to po sobě aspoň přečetl. Takhle se politika nedělá.

4. David Peterka, November 9th, 2009 at 4:43 pm napsal:

   Jendo nečil :) moc pěkně jsi to udělal ,nemá cenu bojovat proti přesile pokus dohodnout je realistický pohled na věc !!
   Stryx má zaplaceno tak dělá svou práci a my můžeme pouze ovlivnit jak celou akci nezrušíš a ani nevrátíš do původního stavu
   hoj

5. Ježour, November 9th, 2009 at 8:52 pm napsal:

   Hele Jeníku! Zařiď ať dolu hážou nějaký větší kousky, tahle drťka je na prd. Chtěl bych poslat dolu do lesa nějakou hranu: takovou tu v pravém úhlu, aspoň sedm metrů dlouhou a hezky jí zapíchnout do země, tak aby byla převislá, no možná bude stačit když se opře o nějaký jiný balvan a bude jako strop. No necháme to na klukách, prostě to tam domluv! Díky. Čau.

6. Hans, November 9th, 2009 at 9:50 pm napsal:

   Pánové jste machři, kloubouk dolů před vašimi výkony. Cesty které lezete, nemůžu ani pořádně obdivovat, protože si nedovedu ani představit skutečné obtíže. Ovšem pohled na stěnu plnou zářivě bílých fleků je docela hnus a neztotožňuje se s pohledy nás mnohých starších pískařů na pískovcové lezení jako takové. Proto Vás za všechny PROSÍM: Klidně si tak lezte v Labáku. To co jste z něj udělali je nevratné, a co mnozí milujou, mnozí nenávidí. A jako jeden z mnohých z druhé skupiny tam nejezdíme. ALE: Nezavádějte Vaše zvyky v našich domácích oblastech, jako Český ráj a Broumovsko. Máme zde svá pravidla, která beze studu porušujete, snad na popud domácím lezcům, kteří je rádi dodržují. Věřím, že jste alespoň trochu soudní a neupřete nám právo zachovat tradiční hodnoty. Tak jako my bychom byli hosty u Vás v Labáku, tak jste i Vy hosté v Ráji či Ádru. TEDY: Pokud děláte v Adršpachu nebo Č. ráji prvovýstup, používejte pískovcové kruhy. Nepoužívejte maglajz. Dodržujte minimální vzdálenost mezi kruhy. Prostě tak jako to zvládne většina ostatních, jistě byste to zvládli i Vy. Není pravidlem, že cesta je tím povedenější, čím více lidí si ji může zkusit vylézt. Naopak takové cesty jsou předurčeny brzkému poničení. Doufám, že se dokážete “uskromnit” se sportovnějším přístupem v Labáku a výše jmenované klasické oblasti nechat klasické. Věřím, že to bude ku prospěchu oběma skupinám lezců, a nebudeme si pak házet klacky pod nohy, co se vytloukání cest týče, popř. dívání skrz prsty atd.. Ať Vám to leze i nadále, přeji hodně štěstí.

7. martin, November 9th, 2009 at 11:36 pm napsal:

   hans? ono je to i tady?
   s takovým spamem jdi na lezce :)

8. elbrus, November 10th, 2009 at 12:17 am napsal:

   Milý Hanzy,
   jsi zajisté poctivý a slušný chlap, ale todleto zápecnictví mě hrozně štve…”tydlety skály jsou naše, protože bydlíme 30 km od nich a vy 150,.takže my určujem pravidla neb jsme domácí….” já lezu morálový šestky z kruhama 10m od sebe a bez mága a proto jsem opravdickej pískař a můj názor je svatá pravda….a vy maglajzujete v jedenáctkách a cvakáte kruhy 3m od sebe a proto jste srabi”…ještě jednou si ten svůj rasistickej příspěvek po sobě přečni a zamysli se nad ním…lidi jako ty prosazujou jen svůj omezenej úhel pohledu na věc a vydávaj ho snad za zákon nebo co?
   Copak nejsi ochoten připustit, že existuje možná i o dost větší skupina lidí , kteří to vidí úplně jinak? Takže doporučuji ti zamyslet se nad významem slovaTOLERANCE……a nebudeš mít problémy, že by se na tebe lidi “dívali skrz prsty”…..zdar….

9. k.bruneta, November 10th, 2009 at 3:32 pm napsal:

   fabuloso chicos… que nivel!!! waooouuuhh!! chao..

10. Petr, November 10th, 2009 at 6:45 pm napsal:

    No mě to zase přijde, že je to úplně opačně (samozřejmě že si to nepřiznáte). Tedy - já jsem borec co umí lézt desítky či jedenáctky, takže si je budu dělat, kdekoli se mi zamane, s borhákama po pár metrech, budu kolem sebe prášit maglajzem, aby mě mohli všichni podobní plácat po zádech, jakou krásnou a bezpečnou cestu pro lidi jsem udělal. A vy ostatní co lezete klasické cesty, si naserte! Teď mluv o toleranci!!!

11. Tomajda, November 10th, 2009 at 7:28 pm napsal:

    Poprosil bych konkrétní případy cest, které se ti zdají přejištěné. Rád se nad nima zamyslím. Ale až potom, co si je vylezeš. Většinu jištění osazujem tak, aby nehrozila podlaha. Je to tvoje volba , zda je polezeš, nebo budeš ignorovat. Děkuji za pochopení .

12. Tomajda, November 10th, 2009 at 7:47 pm napsal:

    A jen bych dodal, v Riu nám vytloukli cestu, protože tam prej nové nechtějí, že prej by tam mohl pak přijet každý ,si nějakou udělat. V Ostrově proto, že nás neznal a myslel si , že jsou udělané z vrchu, ještě že nás někdo viděl ,jak to děláme ze zdola, ten to správci potvrdil a za odměnu osadil krásný lepený kruhy. A v Adru nám vytloukl správce borháky, proto že tam patřej kruhy. Nejen že se pak nechal nachytat při něčem dle mně hodně nechutným, ale ještě místní klasici tvrdí, že kruhy začali dávat, protože nic jiného neměli. A kruh ? Ten se dal ukrást ze chlíva. Ale že máme jištění v nějaké cestě moc blízko ? To si zatím nikdo neztěžoval, zkus to, budeš první, už se nemůžu dočkat až začne lidi bavit lézt špatně zajištěné cesty , těším se ,že ty vzdálenosti budu moct pořádně natahovat , do té doby, si myslím, že těch hůř zajištěných cest je víc než dost ………………………..

13. Tomajda, November 10th, 2009 at 8:24 pm napsal:

    A ještě, naposled, do třináctky všeho dobrého…………………………..
    Když jsme 22.4. 2000 udělali s Pájkou Smyslné pobaveni, a jeden z největších Velikánů českého horolezectví ti řekne, gratuluju, tak jste zkurvili další směr, zase cesta, kterou nikdo nepoleze, protože je o záda….normální člověk, po těhle slovech , trošku popřemýšlí co má a nemá smysl……………………..

14. martin, November 10th, 2009 at 8:59 pm napsal:

    jo,sem rád že ste popřemýšleli :)
    a díky vám těd máme pěkný a zajištěný cesty pro všechny!

    ad-Smyslné pobavení,zajímavej nástup a výstižný název :)

15. David Peterka, November 10th, 2009 at 9:13 pm napsal:

    No Tomajda a co z toho logicky plyne ?
    Smyslné pobavení normálně dojistit a je to !
    Vem si příklad z toho lezce jak se menuje po tom ptákovi vrabec nebo poštulka kurva si nevzpomenu :) Tak zatím co vy si tam mágujete na Růžovce na cestě s nejty blízko sebe tedy lehké a kurvíte nám klasikům možnosti do budoucna.Tenhle starej pardal sedí u Kosti a nad 8 pivem ho napadne hele vole dyž dám na cestě 1 kruh tak to nikdo 10 let neleze co tam dát 2 kruhy ? No a pak veme Hiltku a udělá 2 pěkné cesty pod Ružovou věží za 7b a 7c misto 1 kruhu 6 háků a pěkně i s chytama pro nás tlustý klasiky .Jo to je formát a ne jako vy .Sem to nikdy neviděl nikoho lézt a ted se to poleze .Kurva zamyslet se dyž tam nedáte ty madla tak aspoň háky jako v té Francii a voznačit bílou kde se dá držet ,jinak je to fakt práce na hovno a vůbec to nevodpovídá o Vaší odpovědnosti k té lezecké komunitě !

16. Piškot, November 10th, 2009 at 10:19 pm napsal:

    S dovolením, já bych si myslel, že je hlavně největší blbost to zobecňovat a nutit celýmu světu, že cesty musej bejt všecky takový a nebo makový.
    Kecy o zkurvenejch směrech jsou hodně často hlavně kecy.
    Podle mě je moc dobře, že jsou k dispozici dobře zajištěný cesty, na kterejch se člověk vyblbne celkem bez rizika, ale taky si myslím, že je dobře, že tu pořád jsou takový věci jako Smyslů zbaveni, Motolice, Genesis, Bobřík odvahy, Klekání…
    Mrzelo by mě, kdyby začly mizet jedny i druhý. Takže tiše doufám, že se to nestane, a že i ti stárnoucí ptačí lidumilové z DŽ, co je tu zmiňoval David, a co si jich fakt vážím za to, co dělali dřív, i za to, co dělají teď, nechají pár svých obdivuhodných pomníků ze starejch časů pomničit dál. Určitě je poleze míň lidí, ale zas těm několika, který je polezou, to asi jinak nevynahraděj :))

17. Petr, November 10th, 2009 at 11:01 pm napsal:

    Můžeš mi prosím podrobně popsat, cože to onen správce nechutného prováděl?

18. Jeník Pleticha, November 11th, 2009 at 7:37 am napsal:

    Davide Peterko prosím tě ozvi se mi na můj mail.jenik.pleticha@email.cz už jsem psal na EC.Sleduju tuto debatu jen těd nechápu poslední otazku tajemnýho Petra jakou má souvislost jeho otazka?Jinak souhlasím Tomajdou proč by měl lezec padat s pocitem že se rozmlatí napadr!?!Jinak co sleduju Tomajdovi cesty tak mi nepřipadá že jsou přejištění jen chce to jsi je vylizt a ne psát podle toho jak to vidíš pod skalou nebo na internetu a mimochodem o pady do lana nebudeš mít nouzi.

19. Bahno, November 11th, 2009 at 10:11 am napsal:

    Smyslů zbaveni je velká klasika kde musí člověk lézt a hodně přemýšlet,Smyslné pobavení tam je třeba lézt a přemýšlet,mám zkušenost z obou.No a pak jsou cesty ,kde je potřeba hlavně lézt ,ale žádný drama.Všechny maji svoje místo a všechny se lezou.Kdyby se nelezli pak bych viděl problém.Takhle ale žádnej nevidim a může do mě hučet třeba Hovorka.

20. Bahno, November 11th, 2009 at 10:23 am napsal:

    nebo Peterka?

21. Tomajda, November 11th, 2009 at 9:29 pm napsal:

    http://www.piskari.cz/foto.php?fid=747
    Jako za starých časů, prostě klasici…………

22. Tomajda, November 11th, 2009 at 9:36 pm napsal:

    http://www.piskari.cz/foto.php?fid=371

23. Petr, November 11th, 2009 at 10:44 pm napsal:

    Co je na těch fotkách špatného? A při čem nechutném se nechal správce Adršpachu nachytat?

24. Josef Novotný, November 12th, 2009 at 8:40 am napsal:

    Říkal jem si: Futsal a velkej fotbal na trávě se taky nehraje podle jedněch pravidel. Jak chtějí dvě disciplíny šněrovat na jedny pískovcový pravidla? Ale pak jsem si uvědomil, že se hraje na jednom hřišti, tak jedny pravidla být musí. Chyba taky není v magnéziu, akuvrtačkách a borhácích. Ale lezení není jen stěna, byť vyklopená, že nebe nevidět. Stačí si pozorně pročíst tuhle a tisíce podobných nekončících diskuzí. Je to domlouvání hluchého s němým. Tatáž arogance a netolerance jako u modrých a oranžových hroších kůží. Stejně buransky sobecké nezvládnutí nabyté svobody.
    Mluvit spolu, naslouchat, potkávat se a respektovat se. Dát lezení i kulturní a společenskou nadstavbu, vždyť to není sport, ale způsob života.

25. Petr, November 15th, 2009 at 1:33 pm napsal:

    Nic se tedy nedozvím?

26. Jeník Pleticha, November 15th, 2009 at 9:40 pm napsal:

    Jako my od tebe Petře třeba jak se dál jmenuješ co jsi lezl od Tomajdy a nemusel jsi cvakat jištění protože bylo zbytečné co lezeš kolik cest nad IXa jsi udělal?To víš někomu se libí lezt po stromech nebo se rohnit zelenych sparách a nikdo z nás ho nechceme omezovat a někdo chce lízt a dělat těžké cesty a pořad je někdo je proti.Nelezu jak Tomajda ale určitě bych ho slovně nenapadal že jeho cesty jsou špatné když to ani nevylezu jako by my nevyčital že dělám lehčí cesty.