Mám spoustu známých, ale kamarádů,
opravdových kamarádů , těch mám jenom pár….
Říká Luboš rozvážným hlasem ve filmu Jak vytrhnout
velrybě stoličku………………
Většinu mých kamarádů dobře znáte z fotek článků z našich stránek , ale na některé , hlavně z mých začátků ,jsem musel zaostřit znovu, na zájezdě který jsme pojmenovali Flashback 2010.
Mohli jsme dlouze debatovat, o tom za kolik byl náš první prvovýstup v Tatrách, kterej mám v deníčku zapsanej 8- a Růžan tvrdí , že plotna byla jen za 7+. Na tom , že levá hrana Panteonské plotny byla těžší než Tutáč, jsme se kupodivu shodli. Že v Pumpi jumbo to podlaha rozhodně není a že není tam třetí kruh ? Prostě tenkrát už nebyl, a kdo by se vracel, k dodělaný práci…………….
Ne , ještě nejsme dědci, ale bylo fajn, víc jak po deseti letech , vyrazit někam, kam chtěli jsme všichni, zase spolu, dohromady…………….
Hvězdný tým sportovců nejvyšších kvalit a vysokých hodnot, s vrozeným morálním kodexem i pudem sebezáchovy…………
Honza s umělou pomůckou……………
Na průzkum tajemných hor Pyrenejích , kterým se horolezci zatím, alespoň dle dostupných informací, raději vyhýbají…..
První noc v horách , alespoň pro mne, nezačla příliš poeticky. Něco mne v noci opíchalo, ale že nebyla to krásná španělka, jsem si hned jistý , oko si musím, další dva dny po ránu, otvírat prsty a nos ? Ten byl jak bez přepážky …
No asi si to teď raději, zkoukněte v hejbajících obrázcích, a těm z Vás co neodpadnou, možná ještě dále pak barvama, i krátkým příběhem, do smyslů vašich Vám doplním…
První oblast co nikoho nezklame , Cavallers, většinou sportovky a pěkný bouldering, Pyrenejský Val di mello v menším provedení…
Jirka v onsightovém pokusu 8a
Jirka v cestě Tangerine dream RP 7a , na vršek devět délek……………..
a kluky v severce, musím vám označit…………..
Toužíme po vápně a pestrým lezení, kde můžem se ukojit, v nevšedních krocích……….
hledáme, bloudíme , koukáme , toužíme, roztočit vrtáky , v neprostoupené stěně své libido nabažit…
nakonec se rozhodnem pro tuhle krásku, čtvrt hoďky od auta, v nadmořské vejšce a divokých srázech,
směr co doufáme, reklamu nepotřebuje, a i bez ní se poleze…………..
Dne 11.srpna 2010 končíme kousíček ,pár metrů pod lesem , který se křížit, dále už nepřejem….
Další den prochčije, v domečku Mercedes , s klukama roníme slzy u Jak vytrhnout velrybě stoličku a u Příběhu obyčejnýho šílenství, cítím, jak přespříliš jsem furt ještě, pořád normální. Vaříme , kouříme , žereme , chlastáme a s pomocí legálního rumu upadám do tranzu, vidiny, kde jen jste, volám své vidiny, nejdřív jen tma a pak zas vše vidím. Chladná zem nemůže, teďka mne studit. Jak to vše dopadne , bohužel nevidím, ale tím že to nakonec, bude vše, tak jak má být, tím jsem si jako vždy, i po ránu jistý….Na nástupu naší cesty, lehce se motáme, prokazatelný důsledek řídkého vzduchu a nadmořské výšky a ač je pátek třináctýho, linii daří se dokončit a RP přelezem, hned z první bomby, tuhletu naší Pyrenejskou misi, šmahem ukončit….
a čmárankou na konec, pro dnešek končím, tak zase , tak jako vždycky, díky, díky a díky, Vám všem.
Téma: August 17th, 2010
no konecne . byl tu v tom internetovem eteru smutny tyden . paradni clanek a akcicka . stara parta jak pred 15 lety .Paja jako vzdy nezklamal .staci gesto a valim se po zemi smichy .
Parádní článek hlavně fotky,ale nejvíc mě uchátil Paja vůbec jsem nevěřil,že dokáže,tak krásně pozovat a ta ty černobílé fotky jsou parádní!