BADAMI
Nechci, abych měl pocit ,že mi něco uteklo, tak jsem se jel sklouznout na prkno .
( Musado v Rakousku předloni .)
.
Nechci, abych měl pocit, že jsem si tuhletu zimu ,vůbec neužil, tak jsem byl cepín do ledu zaseknout. A protože jsem si nezkontroloval utažení šroubů, tak jsem jeden vyklepal, a pak dolejzal rampouch v Kytlicích, jen s jedním. Naštěstí ,bylo to už lehký.
V Labáku je sníh a mokro, všichni dodržují pravidla, a tak tam včera ,asi nikdo nelezl . A tak se mi hodí, že mě Jeník potěšil ,fotečkou z Růžový. A já s ní teď můžu, potěšit i Vás. Schválně ,kdo pozná ty tváře klasiků, kteří vytvořili a stále utvářejí ,část historie jednoho údolí, část historie, na které se teď můžeme podílet i my, i vy .
Nechci bejt příživník, tak jsem byl i v práci. A teď už v klidu zas doma, můžu si uvařit kafe a pokračovat v psaní , dokončit to, dokuď to jde, dokuď to je v hlavě, všecko pěkně živý …………………………….
OK, vraťme se tedy zase, zpět do Indie
léta páně 2009. No ano, nedivte se , právě se ocitáme v křesťanské OLD GOE .
Na plážích v Anjuně to byla samá kráva……………
v Palolemu to svítilo…….
a nám při treku, po všech různých místech došlo, že to teď teprve všechno vlastně začlo, začlo se hlavně trochu řešit, holt cestování v Indii není úplně snadný , ale většinou to stojí za to………Palolem
Lezec má v Hampi, co jsem vypozoroval, jenom tři starosti :
1. Kde sehnat bouldermatku, nebo kde najít boulder, kde jí člověk nebude potřebovat ….
2. Po večerech většinou lezci popíjejí v hospůdkách různé ovocné nealko koktejlky, pivo či rum, a mají problém sehnat dobrý charras, neb seriozních dealerů v Indii ubývá, občas je prej zavřou, hlavně ty chudý. A na ulici Vám budou všichni vnucovat seno, a kozí bobky………….Nikde jinde na světě než v Indii ,jsem na ulici neslyšel pozdrav Hello, I am dealer marihuany . Ha.
3. Starosti s vedrem, se špatným třením a s délkou v některých krocích , měl v Hampi ,skoro každý…
Tahleta pohoda, ovšem, opuštěním Hampi rychle končí.
Jak zařídit, aby Vás nechali napokoji dotěrní dealaři všech různejch kravin. Jak zařídit, aby Vás nechali v klidu žebráci. Jak zařídit, aby Vás neokradli. Jak rozpoznat, co můžem pozřít, abychom se neposrali………?????????? Nevím, a v tom Vám asi nikdo neporadí. Jediný co trochu funguje ,je být pořád ostražitý, a pravidlo číslo jedna nikomu nevěř, je v Indii, bohužel nejdůležitější. A tak po chvilce cestování, turista vždy zatouží, najít místo, kde na chvilku ,nikdo není. Což ovšem v Indii, není vůbec jednoduchý…………..a tak Vám jedno poradím , TORTUGA BEACH , dvacet kilometrů z Palolemu, každý vám tady dobře ukáže, jedna silnice, tak není co zkazit …
A co je pro lezce ocitnuvšího se v Goe to jediné podstatné ( kromě toho ,že tu maj levnej chlast ) ?
že si v Palolemu na pláži ,může zařádit……………
bylo příjemné si po plážování či vyjížďce za delfíny, protáhnout svaly………..
a po protažení zad na Tortuga beach u Palolemu, po plážích v Gokarně………………….
po dlouhém úvodu, pardon, konečně to BADAMI
, kam za den z Gokarny ,jsme místní autobusovou dopravou, levně a docela i pohodlně , po koupačce v moři , si zalézt přijeli ………….
první den jen hledání, tak alespoň lehký bouldřík, pro představu o matroši, výlez trochu překvapil
BADAMI, na internetu píšou 150 cest až do 8c+, ráj pro vyznavače lezení s lanem, to co jsme tam našli, jsme tu namalovali ,s přibližnou klasifikací .
REALITA : Krásné cesty , většinou okolo patnácti metrů dlouhých, a protože jsou indové občas pilní jako mravenečci
tak ve většině cest chybějí první dva a poslední, nýty či borháky. Tak důrazně dbají Indové o dodržování pískařské tradice. Po skalách hadí kůže, spáry smradlavé, pochcané od opic ,a plné vřeštících netopírů, asi jsem cimprdlich……..
Raději jsme u těch stěnek zůstali , pět jich je za jezerem, bohužel většinu dne na slunci, proto jsme tam nelezli……………
a pak ten druhý, pohlazení na duši,
jak v Tisí
krásný věže, krásný věci, všude
samej bouldering
trošku rušný městečko, no vlastně bordel od rána do noci, a agresivní opičák, co se s náma i o batohy chtěl prát, nevěděl jsem že musím cenit zuby, že to zabírá. Takhle je cenil jen on a já s Petulkou couval, dokuď bylo kam, a pak sem začal řvát . ………………..( naštěstí to vzdal, asi mě nechtěl poslouchat, další dny po ruce vždy, klacek a kameny ). Už se nevrátil, asi sem řval moc .
a posvátný bejci ……..
a na štědrý den v Badami, jsme si na nějakou věž vylezli, kterých tu jsou desítky……….
slaňáky tam nejsou, a tak dolů stejnou cestou..
A pak na krásnou stěnku,
vylezli jsme si asi novou cestu , přes tutovej friend, a tutovej vklíněnec, kterou asi stejně ,nikdy ,nikdo nepoleze, …….
tahle stěnka lákala nejvíc , to nebyla cesta, to byl ten nejkrásnější obraz………….
Večer štědrá večeře, a po večeři v baru ,místní pivní značka pivka Knock out, byl to tutovej knokaut ,pro nás dva, odvyklí alkoholu………….
A po týdnu v Badami, po krásným lezení na krásný skály, a procházkách po chrámech , a hospodách a krámech ,špinavým a prašným městem , mezi davy lidí a dětí, co na vás řvou stokrát za den, rupii. give me rupii……
Knock out byl poslední hořká tečka, poslední večer v Badami, zas přišel čas, někam dál vyrazit, a o tom , jak se leze v Pachmari, jak to vypadá v Piparyi, a jak dopadl silvestr u Gangy, budu psát zas někdy indy ……..
Téma: February 11th, 2010
Tomajdo, díky za pokračování indické odysseji. Fotky jsou parádní!
Parádička!
krasa, paradni fotky a zazitky.. pri “Hello, Iam dealer marihuany” jsem male spadnul ze zidle:-D