BYLO NÁS PĚT
Protože jsme se včera s Ondrou a Fidem
v pořádku vrátili z akce, která už pomalu
začínala smrdět úplným fiaskem.
A protože se mi zatím nechce psát o něčem,
co si chci v hlavě nechat ještě trošku uležet ,
šoupnu sem zatím jen email z Bornea.
Aby se vědělo , že to nebyla standartní dovolená ,
že se pořád něco dělo a jak to všechno bylo,
a hlavně dopadlo ,si budete moct přečíst , na našich
stránkách už brzo , brzo brzičko…………………….
Jsme už jen ve třech,
Párek s Petrem odjeli do Thajska,
píšu pár vět z Bornea, jak se tu mám. Jinak svátek jsem moc neslavil, koupil jsem si s klukama u moře pivo
a koukal na krásný západ slunce, jídlo podobný jak v Thajsku ale tam je to mnohem pestřejší. Ale mají tu roti jak v Indii, tak až to dopíšu půjdu si asi zas jednu dát. Zítra letíme na Dračí ostrovy
, kde je pořád prej jedna nevylezená věž, tak uvidime, protože uředníci by nám nakonec asi lezení povolili , ale maximálně na tři dny a bez nýtů, a vzhledem k tomu že dnešní den bylo Mount Kinabalu celý den v mracích, a to znamena ze tam prší, stejně by jsme tam asi nic nevylezli.
To co teď budu psát, bude znít jako pohádka, pohádka, který sám pomalu nemůžu uvěřit. Poslední den na Borneu jedem strávit na krasný ostrůvky kousek od pobřeží, kde má být nějaké potápění. Najímáme si rychlí člun,
který letí jak střela a skáče z vlny na vlnu, přijíždíme na překrásný ostrov, kde trávíme hodiny a hodiny v moři pozorovaním nádherných ryb,
všech různých barev a tvarů, korály, které se schovávají do malých otvorů bleskovou rychlostí, skákající hejna malých rybek a svištící jehlice všech velikostí , jakoby lítajicích občas az na břeh. Tak sto metrů od břehu , tam kde padají útesy a korály strmě do hloubky, mám velký štěstí, které mně nejdřív vyděsí, ale po chvilce potlačím svůj strach a ze dvou metrů pozoruju krásnou želvu, velkou jak ty z Puri, jak se svým zobákem porcuje korály jak cukrovou vatu. Občas se na mně koukne, tak raději vždy kousek odplavu, pak si na mně zvykne a já opravdu z kousíčku, plavu na hladině přímo nad ní, pozoruju, jak se cpe…………..
Tak po pěti minutách , když už si říkám, že ji nechám v klidu, vytáhne svůj krk k hladině a já se leknu, že půjde po mně.
Tak po pěti minutách , když už si říkám, že ji nechám v klidu, vytáhne svůj krk k hladině a já se leknu, že půjde po mně.
Kouknu okolo sebe, kouknu se za sebe a za mnou žralok jak kráva s černýma ploutvema. Určitě stejně dlouhý, jak já . Ohromný tělo jen pár metrů ode mně. Začnu se točit jak debil, snažím se rychle zorientovat, kde je břeh a málem mně přitom klepne pepka. Moje zběsilé točení na místě, ho asi trochu vyděsí, otáčí svoje mohutné tělo a mizí v hlubině. Čekám ,že bude útočit, jak to znám z filmů, makám ke břehu, snažím se nepropadnout panice, párkrát se napiju, říkám si jen klid ,hlavně se neutop a řvu SHARK, SHARK, abych upozornil na sebe, mám strach, že když zaútočí, tak omdlím, tak aby o mně někdo věděl, abych se neutopil. A zároveň, protože u břehu bylo dost lidí, abych je upozornil na hrozící nebezpečí……….
Na mělčině už se trochu uklidňuju, a kousek od břehu ,už jsem v klidu, žralok naštěsti neútočí………….
Na mělčině už se trochu uklidňuju, a kousek od břehu ,už jsem v klidu, žralok naštěsti neútočí………….
Varuju kluky…
Fido říká , no Ondra prej povídal no Tomajda snad řval shark, shark či co………
Jdu to říct raději pobřežní hlídce, ta mně uklidňuje , že prej They are not hungry . ( prej nejsou hladoví )……….
Takže vlastně mně málem klepla pepka úplně zbytečně, kluci se tam plavou podivat, želvu tam ještě nacházejí, ale žralok z hlubiny už se nevraci, možná že naštěstí…………..
Zbytek odpoledne už se potápím jen hezky na mělčině, velký modrý hvězdice, nafouklá ryba co má snad půl metru a jiná, co má zas oko na boku. Jak v exotickým akvárku. Na Borneo nestojí za to jet za lezením, ale za potápěnim. Dal jsem si grilovaný kuřátka s rýží, ledovy čaj, kafe a koupil si sladký cigárka s hřebíčkovou příchutí. Dneska jsem si musel zapálit. Ještě jsem si vyfotil a natočil velkýho varana,
Takže vlastně mně málem klepla pepka úplně zbytečně, kluci se tam plavou podivat, želvu tam ještě nacházejí, ale žralok z hlubiny už se nevraci, možná že naštěstí…………..
Zbytek odpoledne už se potápím jen hezky na mělčině, velký modrý hvězdice, nafouklá ryba co má snad půl metru a jiná, co má zas oko na boku. Jak v exotickým akvárku. Na Borneo nestojí za to jet za lezením, ale za potápěnim. Dal jsem si grilovaný kuřátka s rýží, ledovy čaj, kafe a koupil si sladký cigárka s hřebíčkovou příchutí. Dneska jsem si musel zapálit. Ještě jsem si vyfotil a natočil velkýho varana,
Fido říkal, že ten co ho olíznul na pláži v Berhale, když tam po raním plavaní v moři usnul, byl mnohem větší. Tenkrát mně probudil jeho křik. Na bývalem ostrově lepry , kde prej jsou zombie a Filipínci tam jezděj čichat lepidlo,
aby se sjeli, jsme si nádherně zalezli a s Fidem stopadesáti metrovou stěnu, možná jako první prostoupili.
No nic, tak zítra letíme na ty Dračí ostrovy, kde mají tu nevylezenou věž, tak uvidíme. Jen jsem chtěl napsat ,pár vět z Bornea, dokud to mám ještě všechno živě v hlavě. Než se mi to zase vše časem zkreslí , časem resetuje .Je lepší lézt po skalách, nez se bát v moři, všechny moc zdravim a brzo papapapa
orangutána potkali?
Hlavně, že jste v pořádku zpátky. Těším se na vyprávění! :o)
Orangutana nepotkali, proto ten sytý SHARK :o))
zdary bády super že jste zpět tak hurá do labáčku máme tu moc práce ale dorazim až v neděli ale mám čas tak můžem lozit celý týden už sem se těšil na džc