středa 17. února 2021

A JE TO

 Protože jsem v práci vytáh mobil,                                                                           


zrovna když to ruplo , a hlavně taky

proto, že bude mít Houba ,jedno desetiletý………..

Výročí , a protože dobrej horolezec musí bejt hlavně trpělivej , a to Tomáš rozhodně je . Tak se dneska v práci bonznul, že už  to letos bude deset let , co je šťastně ženatej . Což si myslím , že je v dnešní době výkon , hodnotnější než li  vyškrábati se , na samotný Everest .


Tomův sen , direct , prostě pořád rovně za nosem....

Tak dřív než Houba dezertuje k ciklistům, rád bych Vám ukázal pár obrázků z doby, když už bylo zaděláno, a nakonec to bude , to slíbený videjko, a je to…………….


Tom a moje první a poslední opravdická expedice....

Už tenkrát jsem taky věděl, že horolezec ze mně , nikdy nebude…………….můj instruktor Houba ještě netušil , že jeho cené rady z velkých hor, jsou pro mně , jen házením perel sviním, úplně zbytečně .


Mára a Houba pod ním vykukuje ze samotky.

Nikdy nezapomenu na jeho Za co Za co, když chroptěl otočený hlavou dolů, na samotce, v zavěšený posteli. A nás tím křikem skuhráním, Márou v noci probudil.


Protože to čekání, všechny smutky zahání........čekání, čekání je lék.

Od těch dob se řídím heslem , vidět , zkusit , vypadnout…………..


Nejsem přece bludnej kámen...

Díky Tome , za všechny rady , trpělivost , a hlavně za tu legraci. Když klepal jsem se v solkolíku, co psali za A3, žádná skobka nedržela , jen ta jedna na kousíčku, jedna jediná a dřív než jsem ji stihnul, aspoň smyčkou ovázat , vítr vzal ji,  z mojí ruky, ne a neupadla. Jen tak, prostě ulítla. V sokolíku , nad tvým štandem , strach, to dvakrát rychlejc natejká a hnedka koupím , já vím , jen víchovně ,, Tak ty nám tu ještě budeš takhle , zahazovat  materiál ! “  ehm Z toho propadání do ledové řeky na ledovci. ,, Jak prolítnu tam celej , i s tím batohem , co jsem sám  ze země , nikdy nezvednul . Proud mně nese, tou ledovou řekou, a nebe, hory vidím, už jen skrze tlustej led, než zmrznu , nebo než mi dojde dech “. Tak tenhle sen naštěstí, už mně v noci , dávno , nebudí………

A hlavně jsem si odnes , velké ponaučení. Do skal a hor už jezdím , jen a pouze ze zásady zásadně , s baťohem co unesu a sám ho zvednu ze země .Tak ať ten tvůj, tě  dozad, už nikdy netlačí , a doufám že nebudeš hubovat, zejtra v práci , za tu medializaci….



Tom , opravdickej horolezec......

A je to……………

Žádné komentáře:

Okomentovat

PATAGONIE 2006

  Patagonie 2006                                                                                             J e 26. ledna, pět hodin odpole...