Nejen proto , že kousek za Děčínskou
věží začíná Děčínská žula. Nejen proto,
že to je dokonalá cesta…………………
Ale hlavně proto , že jsou na světě ještě šílenější místa než Šoulend. Říkaj tomu Hard Grit , a pravidlo číslo jedna zní všechno toprope , a zásadní je hlavně , no bolts.
Nezapomenu na nekonečné debaty o tom , zda je čistější OS , a nebo ten jejich , toprope , pár matrací , pár kámošů , pár vklíněnců na hovno , párkrát si zlomit nohu a pak to prolomit , dal jsem to a fotka v časáku, přežil jsem to………………….
S Pavlem Henkem jsme za Věží u šachty , ke dvěma slaňákům sestoupili a nelogicky , od slaňáku začali (ne našeho ) a do lesa přes čtyři háky nádhernou stěnou dolezli.
A protože to od posledního háku smrdí bouldrem někde okolo 7B , AF Xbé , třemi skoky na vrchol. A protože nám AF od posledního zabral celý odpoledne. X pádů ve skoku , pak když udržel , spadne se zas zvršku . No nakonec to samozřejmně , dopadlo zas jak v americkým filmu. A štandovací borovice má na sobě značku .A protože chtěl Pavel otevřít směr i pro neskákající většinu , vzal to od čtvtrého háku kličkou zleva a bude to Hankeho varianta IXb , aby se mi to už nikdy , Henke Hanke nepletlo…….
Vencu kroky tak chytli , moje trapný pokusy , no , až jsme v bouldru zatměli…………..
V cestě zůstává ještě jedna otevřená varianta , trošku zleva přes tyčku ? a nebo rovnou , za tyčku……….no původně jsem si byl jistej jasnejch Xbé , no ale protože jsem málem , na kusovku spadnul i z vršku , a Vencovi chyběli centimetry , budou chybět i Vám , tak pro Vás jasný Xcé………….
V Kuchyňským koutě jsme naštěstí s Davidem na jídelníčku nakonec zas shodli , a tak tedy Ušlechtilá plíseň už není jen projekt s názvem ,ale cestou X………
Pavel se uculuje , táhne mě k desítce co nemá opakování , Kotel na Vlastičce. No samozřejmně že vzal pro jistotu kruhy , a samozřejmně že si můžem dát kotel , a nebo myslíš že by to mohlo jít i tudy ? Musí…
Směr podobný Mordoru v Adru , dokonalý kroky v hraně , nejen za prstovky , ještě dva kroky , no snad příště a ještě tak tři kruhy , no myslím že je zaděláno , na první Jetřichovickou jedenáctku , v krásným prostředí , kroky jsou daný , zas klasicky , žádný snadný , stoprocentní bouldering.
Rád bych to jel dovrtat , ale plán byl danej , Vlastička a Svojkov , nebudu ta krysa a prsty z prstovek tahaj , no hlavně že zas noha , už je v lezačce a když se něco jmenuje Socha svobody , a když se na to může lézt , a ještě tam je volná hrana , tak není nad čím váhat.
Přes převis vede Martinova cesta , ale nad ním , volná stěna , volná hrana ? Každopádně nad prvním kruhem stěnou tím nejlepším pískem, bohužel jen kousek. Pár pádů a bouldr vyřešen , ale zavrtání v sračce ? Dva navrtáváky co křupou jak prsty a vykláněj se směrem k zemi , jo , tekutý písky . Když kon ečně zatluču kruh propojí trhlina prasklina kruh i oba navrtáváky , a já sem na omdlení. Uvolňuji pozici odborníkovy přes ty naše největší sračky , moje obavy nebyli plané , nová díra pro kruh místo navrtáváku , nepadat a snad lepidlo nám to slepí…………
Tak nakonec všechny kruhy osadí raději Pavel , já bych tu Sochu svobody palicí , asi dočista rozmrdal . Kámošsky hraje že padá z vrcholu , krok z nouhendu do nouhendu je prej extrémně těžký , do mechu zaseknout nehty , nechá zas mně. Díky mé histerii zatmíme a já přemejšlím , jestli bude stačit metrovej kruh ? Děsím se představy rybaření , jen za ten poslední………
No jinak jsem moc potěšený , že Šakalík s klukama na Drábkách tvoří stylem ,že až tam vyrazím , nebudu zas vědět ,co dřív jít lízt . Že by chtěla konkurence z Českého ráje dohnat nebo snad předstihnout množství Labských desítek ?
DIVOKÝ PRSTY
Ztracená věž , Divoký prsty IXc od Špeka a Venci Vodičky. No chtělo by to tam prej hák pod první , aby se to lezlo , pamatuju z vyprávění. Nechtělo , Andrej k prvnímu prej přímo a RP Xb , po třinácti letech od prvovýstupu , konečně pár vět ? Děkuju moc Andrej , že si nejen já můžu přečíst o ………….pořádný divočině……..
Divoký prsty! IXc AF od Špeka, super cesta! V průvodci na Příhrazy jsem si po zakoupení vyznačil všechny RP Xa a těžší plus cesty IXb až IXc AF jako potencionální X. Táto cesta mě uchvátila ještě předtím, než jsem toho průvodce měl a mohl vědět vocogou…
Poprvé jsem do toho nastoupil s Lahvim, který měl tu trpělivost a asi i trochu nervy se mnou, než jsem cvaknul 1. Q. Podruhé jsem tam byl s Jirousem a ten se zase procvičil v dlouhodobém jištění při mém „pískovcovém“ lezení spáry od 5. Q na vrchol.
Nástup ani dolez není žádný extrém, ale autorem cesty je Špek a je to poctivé pískovcová cesta. Jako bych viděl Špeka, který pod tím kdysi asi stál s kovárnou a Voďárovi říkal – „první hák bude tam…“ a taky tam je. Přesně tam, kde má být. A možná už při nástupu měl přesně spočítaný přesný počet kruhů i místa, kam přijdou. Alespoň to jsem slyšel, že tak to prostě má. V této cestě jsou podle mně na ideálních místech, ani daleko, nikdy ne blízko J
Ale zpátky k nástupu – nevím, jak přesně nastupoval Špek, ale mně přišlo logické nastoupit z „předskalí“. Je potřeba přepadnout a nakročit do stěny, nebo spíše hrany a udělat jen 2-3 kroky do madel. Blbé je, že nakročením do cesty člověk nabere 4-5m nad zemí mezi předskalím stěnou a padat se nechce. Pravdou však je, že stále se dá odskočit zpátky na předskalí. Naštěstí jsem skákat nemusel. Kruh je asi 4m nad místem nástupu a skutečně jen prvních pár kroků je na hlavu. Po cvaknutí 1. Q následuje nejtěžší místo cesty. Kdyby byl kruh níž, tak nevím kde by měl být další, výš by to byl už úlet. Proto jsem uvedl, že ideálnější místo asi není. A to cvaknu ten hák bez problému (a šáhla) i já J
Po bouldru je 2. Q u madla, jako vlastně všechny Q v cestě. Samotná cesta je fakt parádní lezení v kolmé stěně, hlavně po dírách a dírkách, občas i lišty. Tím, jak je to kolmé, tak se dá místy i vyklepat, jen je potřeba mít na to asi vytrvalost. Pár kroků je delších a tam je zase lepší nezastavovat, protože když nateče moc, tak je konečná…
Cesta vede na věž, a proto končí na vrcholu! Od 5. Q je to psané „spárou n.v.“ Asi 4m je to hezká spára v pevné skále, poslední 4m jsou asi za VI, jen je potřeba být opatrný.
Celá cesta, kromě úplného dolezu je v pevné skále. Určitě se tam dá něco urvat, ale to je ve „skanzenu“ normální a proto je nutné přizpůsobit své lezení oblasti. Shrnuto a podtrženo – super cesta, která asi není pro každého, ale to ji nijak nesnižuje a myslím, že se najdou pískomilové, co ji ocení. Je až s podivem, že byla tak dlouho skryta!
K obtížnosti se vyjadřovat moc nebudu, myslím, že by to mohlo být Xb. Čas ukáže. Jo, a lezl jsem to s moukou zbabělců.
Andrej děkujeme , tyhle slova jsem přesně na našich stránkách postrádal. Děkuji za věty , o cestě , o lezení………………………
A závěrem musím komentovat kauzu Hlaďák XIc AF. Cituji ,, Nebojme se to konečně říct nahlas , přiblížili jsme se fizikálním možnostem tření na skále……………pokud se tedy nechceme pozabíjet , tak se musí kruhy zahustit „ Jirka Malík ,omlouvám se , ale připadá mi to jako tvrzení možnosti písku Xbé končí viz Horolezectví zblízka. Mám dojem opačný , v extrémních liniích bude jištění ubývat . Neb klíčové pasáže se budou s narůstající obtížnosti cest prodlužovat a tím pádem bude ubývat možností cvaknout či zavrtat. Čehovin Urh , trenér Slovinské skalní reprezentace tenkrát v Hampi vyprávěl , proč propadl tenkrát boulderingu………………..,, věděl jsem že dokážu vylézt i ty nejtěžší cesty , ale jen top rope , nedokázal bych v nich cvakat „, bouldering mi přináší možnost lézt na hranici, a já přesně věděl o čem mluví. Cvaknu a už jen valím , právě proto je lezení na písku tím nejkrásnějším , víc času lezu a míň času cvakám………………….teda občas ne půlkama. Ale pravda je , že když vidím nejlepší lezce světa v dnes nejtěžšch cestách , taky tam toho moc necvakají…………………..
Téma: Říjen 19th, 2011
Hezke. a neni nahodou Xa takova vseobecna znamka vsech tezkych cest?:-)
Jen pro upřesnění zmiňovaný hák pod první, pokud si dobře vzpomínám, byl zřejmě myšlen ještě o kus vpravo od nástupu, který lezl Andrej, kde je bouldr tak za X-Xb (řádově těžší než krux u prvního), a odskočit se z něj nedá. Byla by to pořád logická varianta. Jinak cesta moc pěkná ovšem :-) honza
jojoo.. to je zase počteníčko.. uplně jsi mi Tome připoměl situaci v teplickejch jak mi Majzlík vysvětloval proč udělal ve Vzkříšení dole trochu delší dýlku: ,,hochu to prostě fackuješ a tam nezastavíš, musíš to přejet“ :-)
tomajdo je dobry,ze se nechas od pavla ukecat,i do ne zrovna ne pevnejch prvaku.hold uz s kysou takhle tezky cesty asi neudela.to ale asi neznamena ze kysa sedi doma za peci.kauzu.hladak snad ani nekomentovat!!!
K přímé vaŕiantě nástupu – rok, nebo dva nazpátek byly omádžované obliny ve spádnici 1.kruhu, přímo pod velikou dírou. Myslím, že bych se do nich se svou výškou ani nedostal.. Tohle podle všeho myslel výše Honza a Venca V. jako přímý nástup. Já nastoupil cestou nejmenšího odporu (tak za VII-VIII) asi 2m vlevo. Nejsem sebevrah :-) ..jen jsme se s Tomajdou nepochopili, a vyznělo to pak jinak, než to bylo řečené.. A taky nevím, kdo všechno to přelezl přede mnou, takže i tahle informace může být nepřesná! Na vršku jsem bohužel nenašel žádnej gipflbuch. Jinak cesta je to fakt dobrá.
Andrej
Krásný lezení a dobře napsaný, dík.