Jaro je tu. Vše se zelená a nové cesty v Labáku pomalu přirůstají jako listí na stromech. Tento víkend přirostli dvě krásné cesty a jedna dostala konečně volný přelez.
V týdnu volá Tomajda, že by jsem mohli něco navrtat. Proč ne. Ale co ? Volba nakonec padla na Kormidelníka, kde už dlouho čekal na dodělání projekt od kluků z HUDYsportu. Jak je již tradicí přidává se Vápník z Labské a může se jít na věc. Kormidelník je velice jasná a výrazná stěna na pravém břehu Labe. Vedou zde krásné dlouhé lajny včetně cesty Koma , která si zatím drží obtížnost Xc. Již se ale začínají ozývat tací , kteří by ji asi raději dali číslo vyšší :-) Vlevo od Koma je jasná výrazná hrana , která Vás jistě trefí ihned do očí. A to byla právě ona .. Jak už to většinou bývá. Vše šlo celkem dost rychle. První nalezl do hrany Tomajda a po procvákání dvou již osazených BH a jedněch hodin rychle postoupil přes další dva háky o řádný kus dál. Pak jsem se pustil do práce já a přes další dva háky jsem dolezl až na horu. Nakonec z toho vznikla krásná cesta ” Nenávist” (kdo ví ten ví ….) , která má okolo 60m a 6 bh + první dva kruhy od Honzíkovy cesty, kterou jsme do hrany nalezli.
V neděli jsem se vydal do skal o něco dříve než Tomajda, jelikož ten jako obvykle dlouho pochrupkával. Společnost mi dělali Martin s Editkou. Na rozlez dáváme velice pěknou hranku.
Dalším cílem byl Paleček. Jedná se o cestu v železité stěně na Medvědí stěnu, kterou jsme s Tomajdou udělali asi před 3-4 týdny. Je to ryze bouldrová cesta s těžkým nástupem a klíčovým místem, kde se pomocí palců a dlaně musí těžce vycuknout noha a pak je v podstatě vyhráno.
V cestě jsem dal několik pokusů v den prvovýstupu. Tentokrát mi konečně po třech pokusech nakoc dala. V podstatě je to takový divný cuk nohou ….
Pak jsme přešli na Zajíce. Zajíc - skalka rozměrů jako skalky v Tisé. Vede zde poměrně dost cest do 9c včetně jednoho projektu , který bude cca za XI. Editka s Martinem se pustili do cesty ve středu údolní stěny Zajíce.
Skála byla, ale troch navlhlá a chyty klouzali, tak to raději nechali na jindy. Tomajda se konečně probral a že jde s Vápníkem povrtat něco na Žížův masiv. Žížův masiv vřele doporučujeme. Vedou na něj moc krásné cesty většinou s číslem od IX výš. Již během našeho příchodu slyšíme klasické zvuky kladiva vrtačky. Vápník s Tomem to už rozjeli.
Po dvou hodinách zde nastřelili narovnání do Kýsovo devítky s názvem “Klepání na nebeskou bránu” RP IXc.
Takže z možného víkendového destě se vykrystalizoval celkem plodný víkend.
Ondra Beneš
TémaApril 22nd, 2009
Pěkná Nenávist, jen co je pravda :o)
Kluci moc krásné. Škoda, že to nevylezu. Úžesně jste ten Žížův masím dodělaly.
Zdravím